Červenobíle nám rozkvete země
po hrůzách krve a hladomoru.
Všichni, kdo přežili, zpívají dnes hymnu
vítězné naději, dobrému vzdoru.
Statisíce je nás a každý jeden
znamená dav.
Ty, jenž jsi svět prošel za naši víru,
buď zdráv! Buď zdráv!
Vysoko letí
třeskutých ulic ples sváteční.
Nad fanfáry z Libuše, nad hlahol hradčanských zvonů
legionářů orlí pero ční.
Budoucnost směje se slibem a jasem.
Mé srdce, co ještě chceš?
Říct každému bratru, však nejtišším hlasem:
„Náš ardita přijel dnes též.“