Za rohem chodník stručně vyschl.
Blána kalužiny bolně se třesouc
pohání varhánky na kámen.
Zimavě v stromech vlna uschlého šustu
proharaší černé mumie lístků,
velmi dlouho syčí, dofičí beznadějně
v tomto kraji, v tomto století.
Mysl trochu zavlá u stojanu,
klam jehož běží v tupé bezdno louže:
Kdo hledí na mne v staré město
z prorvy třicátého věku?