Byl hluboký a matný měsíc,
jenž chvějně plynul v cisternách,
když slabý, bezejmenný vítr
lyrami korun kradmo táh’.
Šel někdo plání, v černé vodě
zář mou zřel hasnout sinavě...
Snad vzpomene si na ten večer...
Ach, kdy... a v které dálavě...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.