Když venku hučí vítr dlouhý,
jasné jsou a chladné dlaždice,
půlhodiny po odchodu navždy
toho, jehož opuštěné stopy
na nich počínají zmírati.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.