Hluboký je spánek sošek
matně bílých v chabé záři
věčné lampy u klenby.
Po níž trojí stín se táhne,
trojí řetěz v jasném vápně;
na dlažicích těžký stín.
Meče v prsou tiché Panny,
na oltáři bolestnící,
chvílemi se zachvějí.
Kolem dálné pláně běží
k obzorům, jež halí půlnoc;
truchlý vítr burácí.
V tomto moři tmy a vichrů
kdo se přicházívá modlit
k výspě míru šerého,
míru starých, spících sošek?
Steny osamělé sosny?
Či to bludní mrtví jsou?...