V městečku bez jediné svítilny
navlhlé temno někdy suché listy
vysílá se svážet chrastivě
dolů holým, pozdním chodníkem.
Nad skromným štítem sladce vlhne
široširá hvězda; skvoucí vzmach,
modrý úžas, bezdný milion,
kropen v černu; noci hlubokost
je mrákavou zdí, země, tuch a myslí.
Zde tedy jsem, zde jsem, zde jsem?