Hyne každý duch,
když nejvyšší byl utracen.
Neměl nic říkat; odejíti.
V starověkém městečku horském
po práci večer, velmi chudý dělník,
mezi neurčitými ženami
dlouhá léta byl by sedával neznám,
u studny arménské, tam v soumraku
byl by hrozně zářil eonský zrak,
azurová milost duchového slunce.
Ač na vždy mlče, byl by týž.