Azurné fluidum se vlní,
rozlohu nezměrnou
chvějivě plní
modrostí ethernou.
Lázní modré nirvany
jsou jizvy srdce smazány,
a nesplněné touhy,
jež bolely věk dlouhý,
jsou z duše sladce vyrvány.
Vše taví něžný alkahest
modré záře, záře hvězd,
a vše, co bylo, bylo jen
pouhý sen a sen a sen.
A když každý ševel zhas,
pučení listů, hudba dum,
rosy pád a atomů šum,
pak zapěje hvězdný jas,
světla stříbrný hlas.