Vlnivým tlakem polozáře hvězdná
v soumraku slabé zvonky rozhoupává
v souznění mizivá a bíle štkavá
s bázlivým deštěm perseidek z bezdna.
Spanilý anděl zvadajících květů
raněný šumem šera chorost mhavé
své ruky léčí vůní vodometu
třtinově třesavého mřením ave.
A duši anděla vzdech zádumčivý
nad skonem jasmínu mdle zamlží,
když v dáli prška tónů sezdánliví
a ticho tušeným jich stříbrem mží.