Venku hudba skočnou hraje,
mladá chasa s sebou kráčí,
noha bujně zveselena
bujným, skočným zvukům stačí.
Vedle mne za tenkou zídkou
plné tváře, modré oči
podle taktu hudby venku
vesele se kolem točí.
Jenom já zde tiše sedím,
slyším bujnou, zvučnou píseň,
nevím, zvučí-li v ní radost
nebo hrobová má tíseň.
Moje srdce v prsou skáče,
až zavlhly zmdlené oči,
a má hlava, mdlá ta hlava
v báječném se tanci točí.