Ký to lomoz, jaký shon to lidu?
stojí věc ta snad za podívání? –
„Aj což neslyšíte sousedovy
hlasné kletby, otce bědování?“
Oj ten spěch a zvědavé té píle!
Mnohý spěchá vpolo oblečen –
pomoz bože! – Za šediny na práh
otec slabý synem vyvlečen.
Otec úpí, ret se bledý chvěje,
padá, bídně sotva poklekl:
„Ustaň, ustaň! k hrobu pomsta stíhá,
dál i já jsem otce nevlekl.“