Po planině větérek
holé keře profukuje,
v strachu travou fialka
modrým očkem prokukuje.
A já kárám každý květ,
že tak dlouho nepřichází,
vždyť mně jarní radosti
rozmar zlý víc nepokazí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.