Oknem lehký větérek
list v mé knize převracuje,
přeučené systémy
lehkovážně vyvracuje.
Chceš snad, bych si vyšel s ním,
kde se v jarním slunci sloní,
po pláni kde daleké
se jak hravé děcko honí.
Dobrá! půjdu za tebou,
milý větérku, můj hravý!
Až tě v pláni dohoním,
vypiju tě na své zdraví.