Tys plakala, že jsem Ti kdys
cit všechen odepíral,
když v rukou svých jsem ruku Tvou
bez odpovědi svíral.
A vidíš, kdybys měla cit,
zdaž bys zde mohla ležet
a trpět, že mně mrtvých mráz
můž živým srdcem běžet?
A když jsi nad máj rozkvetla,
jak v posměch lidem stonat?
a když má láska nejkrasší,
jak v posměch mně pak skonat?