Pyšnou kytku za kloboukem,
čistou lásku na tváři.
„Miluju tě, má panenko,
povedu tě k oltáři.“
Švarný jonák jako svíce,
bílý kabát, smutná líc.
„Tušem, páni muzikanti,
kdo ví, kdy se sejdem víc!“
Jedna ruka, chromá noha,
a ta sklenka pospíchá.
„Již mou milou kolem vezou –
pí, na poctu ženicha!“
Rozvrzaný kolovrátek,
hlava holá, vetchý šat.
„Dohráli jsme, milý brachu,
hrobník čeká, půjdem spat!“