Květ suchý, douška mateří,
sežloutlý časem list,
v něm pramen rusých kadeří,
a písmo – sotva číst.
A upomínka zaletá
do stínu modrých hor:
dolem se potok proplétá,
na skále šumí bor;
a pod strání blíž paloučka
chaloupka kyne vstříc,
tak prostá, vábná, miloučká,
jak hnizdo vlaštovic;
ve stinném lípy zášeří
dvou hrdliček tu svět:
hoch bledý rusých kadeří
a děvče z růže květ...
Květ suchý, douška mateří,
sežloutlý časem list,
v něm pramen rusých kadeří,
a písmo – sotva číst.
Úpravou kolem bohatou
se pojí pych a lesk
a skvostnou nese komnatou
se bílých ňader stesk...