Ó víro v Krista, světlo nehasnoucí,
studnice živá milosti a síly,
jen k tobě, k tobě srdce spěchá, pílí,
když poděsí je vlny kol se dmoucí.
Paprsky tvoje – ať oceán řvoucí
otvírá jícen, bouře hrozí, kvílí,
rozdulé vlny nad lodí se schýlí –
naplní duši září klidu skvoucí.
Ó vím já, vím, že plavec nezahyne,
jenž v Ruku Páně důvěří se cele,
a skrze bouř a skrze nepřátele
že do přístavu nebeského vplyne;
a štědře bol a časná muka srovná
tam blaho věčné, radosť nevyslovná.