Brodil mráz se vzhůru, dolů. –
Tulák zbloudil do výmolu.
Vzadu napřed kupy sněhu.
„Kde se shánět po noclehu!?“
Klesla hlava k jedné straně,
poduškami drsné dlaně:
jedna k prsoum, druhá k boku –
tvrdý sen to – na sta roků...
Spadla hvězda, slza dolů
na tuláka do výmolu.