V Kečkemetu na šatlavě
starý beťár – dumá právě.
Hoj ta pusta! hejna honí;
pokud paměť, rejdil po ní.
Vraník bujný jako střela,
má jich magnát stáda celá;
a ta čárda – věrná stará –
jaká radosť pro beťára!
Včera ještě podle zvyku –
v tom čert – rota panduříků...
Odpliv, zaklel; bručí, hvízdá.
„Eh co zítra – hloupá jízda.“
Hloupá jízda po radnici
na koníku na lavici!