Tak žitím poneseš své sny a touhy mládí,
a vzdechem jediným tvůj bude život celý,
žít budeš jenom tím, co vysnila jsi jednou,
a v posled zemře vše jak na podzim list schvělý!
Hle život odešel a odpovědi nedal,
a oči vychladnou pak tvoje, kdysi žárné,
kdes radost zůstala, to dítě důvěřivé.
Co z všeho zbylo ti? Ó žití, marné, marné!