Skip to content
1872–1937

XXVIII.

Karel Babánek

Můj rozplynul se k ránu sen, vše v žití mizí tak, a pláčem vlhký byl můj zrak, když v okna zřel mi bílý den.

Když v žití mládí mého sen se rozplynul mi jednou, co zkonejší mě bědnou, a utěší v mém žalu jen?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXVIII. · Karel Babánek · Poetry Cove