Ode vsi ke vsi, od města k městu
chodil jsem.
Život můj – bez konce cesty,
radosti trochu, žalu v něm.
Teskno den celý. Smutnější zítřky.
Znova a znova –
Po pláni naříká vítr. Odvane
tesklivá slova.
Bez konce. Marno. Dalekým světem
dál a dál.
Po klidu jednou nad spícím krajem
toužíval.
Hříčka jen slabá. Vichru list dechem
cestou zmítaný –
Zlomily náhle smutné mé chvíle
klid ten vylhaný.