Jak podzim dých, obzory zamodralé
se zkalily podzimním pláčem vlahé,
a na lukách, jež vlhkou travou voní,
ocúnu květy vztyčily se nahé.
V setmělém parku ve výdechu listí,
jež cesty přikrylo, faun stojí tich,
tak opuštěn a na milence myslí
pod nebem letní noci, šťastný smích.