Mně líto tebe, mladé moje žití!
Mé srdce radost nikdy nepocítí.
Mně líto vás, sny moje toužné, krásné,
a naděje má jako světlo hasne.
Kdys víra v štěstí sílila mne stálá,
však štěstí jiskra jen, jež ve tmách vzplála,
na nebi obláček, jenž pluje bílý,
a v daleku zas rozplývá se v chvíli.
Hle, život letí! radost přijít váhá.
A slzou nevykoupíš chvíle blaha.
A v posled zajde vše, opadá růže,
žal, bolest, tichý stesk ni nepomůže.