Skip to content
1872–1937

XXII.

Karel Babánek

Když v objetí noc tichá skryje svět, a měnivé plá světlo měsíce, pod klenbou stromů temnou milenci jdou v opojení stezkou mlčíce.

Já osamělá všecku touhu svou naříkám smutná něžným květinám, a bolest srdce, jeho marný stesk žaluji noci konejšivým tmám.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXII. · Karel Babánek · Poetry Cove