Já z dětství přítele jsem měla. Dobrý hoch –
a ráda po letech dnes ještě vzpomínám.
Byl věrným druhem kdys mně v žalu, radosti,
o, dosud sličnou tvář, hlas tichý jeho znám.
Já ráda po letech dnes jeho vzpomínám.
Však mladý přítel můj sesmutněl potom, ach,
když s léty odrostli jsme brzy dětským hrám.
V dvé dlaní drobných to své srdce vložil on,
a z dětství přítel můj žil sladký jakýs klam.
My navždy odrostli už, na vždy dětským hrám.
Můj mladý příteli a druhu z dětských let,
rci, jaký neznámý, podivný sladký klam
odcizil tebe mi? Ty’s druh byl dobrý můj,
a ráda po letech já tebe vzpomínám.
Rci, jaký neznámý, podivný sladký klam?