Měsíc, ten tulák na nebi,
s úsměvem hledí dolů,
tuláci dva my nocí jdem
a bavíme se spolu.
O starém kašlavém mlynáři,
a hezké jeho dceři,
ta o lásce zpívá, věrnosti,
když krajem už se šeří.
A měsíc jde a vypráví:
nad mlýnem stál jsem včera,
do noci dlouho toužívá
tam mlynářova dcera.