Sluneční paprsk zlatem
na kmenech zahoří.
Potůček plyne lesem,
a tiše hovoří.
Les novým ožil ruchem,
voláním ve větvích;
v hlubokém tichu lesa
hrdličin vábí smích.
Až bledé slunce hasnouc
zapadne za hory,
noc světlá neklid vzbudí,
tajemné hovory.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.