A míjí čas a roky jdou,
akáty dýší vůní mdlou.
Tesklivý úsměv na retech,
tak sešli se zas po letech.
Tesklivý úsměv, klidný zrak,
zří v minulo a divno tak,
ni vzpomínat už nebolí –
Večerní zvony hlaholí.
Poklidno v srdcích, ticho je,
jak doma v přítmí pokoje.
Tu milou její, milou tvář,
večerní líbá bledá zář.