Je ticho v nich, pták nezazpívá ani,
jen šelest neustálý v tichu příšerném,
to jehličí jak tiše padá k zemi,
a jdeš a horký cítíš, těžký lesa dech.
Jak člověk nemocný chorobnou červeň mají,
na těle jejich hlodá skrytý nepřítel.
Bezmocné stojí lesy v tichém odevzdání,
a vyschlé údy jejich láme suchý žár.
Kde svěžest lesů je, tajemná hudba jejich?
Pod klenbou prořídlou teď vane smrti dech.
Je ticho v nich, pták nezazpívá ani.
Jen šelest neustálý. Padá jehličí.