Zaváty jsou cesty, na všem leží sníh,
pod příkrovem bílým zmrtvěl kraj a ztich.
U cest jeřabiny, rdí se rudý plod.
Mrtvé ticho v lese, u mlčících vod.
Zaváty jsou cesty, tiše padá sníh,
přebolelo všecko v času návějích.
Ticho po pěšině. Umlk’ houslí hlas.
Sluncem jitro vzplálo, večerem den zhas.
Přebolelo všecko. Tiše padá sníh.
Rolniček, slyš, tichem v dáli lehký smích!