Těm, kteří bez domova
zří cizích do oken,
o lásce věrných, ó, Pane,
dej dnešní noci sen.
Tulákům v tichu dědin
na pustých silnicích,
zapomenutí dej, ó, Pane,
a šťastný na rty smích.
A k těm, kdo ztratili již,
hle, víru v člověka,
dnes milostivě shlédni,
těch největší je bolest,
je nikdo nečeká.