V zeleni, tichu skrytý starý dome,
už vyvanulo kouzlo časů tvých,
jak resedy a levandule vůně,
z pokojů tvojích kouzla zbavených.
Je mrtva píseň dávná o domovu.
Rozkvétá novým květem srdce žen.
Vzpomínky plaché domů nevrátí se,
a v tichu bezpečném krb je dnes opuštěn.
Ó, starý dome, v zeleni a tichu!
Rci, kam že všichni poděli se jen,
kdo tolik tebe kdysi rádi měli?
Posměšně vítr hvízdá do oken...