V mrazivém vzduchu, v tichu osamění,
zahrady zdřímly sněhem zaváty.
Tam růžové se keře roztesknily,
a o tom sní, jak zkvetou poupaty.
Jak pusté zahrady, jsou zhořklá srdce,
pod sněhem záhon, den jak teskný jsou.
Snad rozbolněná někdy rozteskní se,
však růžemi už nikdy nezkvetou.