Nad mými dveřmi v zimě sedal kos,
za nocí mrazivých, za nocí zlých,
snad o jaru a teplém hnízdě snil,
když do zahrady ledový mráz dých.
Teď, z jara, pod okny mi zpívá kos,
když stmívá se, a večerem den ztich,
je jaro, jaro je, a zpívá kos,
a stmívá se, a v srdci led a sníh.