Nad Prahou píseň zvonů
tak toužně tesknivá,
ta melodií dávnou
do duše zaznívá.
A vzpomínáním žalným
a tichou výčitkou –
to jakby někdo náhle
večerní zalkal tmou.
Však dole v shonu ulic,
tam hluk a světel jas
vyvstalé plaší stíny,
a tlumí zvonů hlas.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.