To pohádku starou, tak starou,
jsem slyšel vyprávět,
a bylo mi, jak bych se vrátil
do dávno zašlých let.
To pohádka byla stará,
v ní dobře vše skončí se pak,
a dětský, na konec zřel jsem
radostně zablýskl zrak.
Mě ale roztesknila,
já hlavu sklonil jsem,
a v dáli ztracenou dětství
zřel pohádkovou zem.