Podzimní jedu krajinou,
ve voze jede se mnou
smutek prořidlých alejí,
a jedeme nocí temnou.
A je mi tak divně u srdce,
a do pláče je mně skorem,
jakoby někdo za námi
volal své poslední sbohem!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.