S hor mlhy táhnou do údolí,
zní špačků vzduchem táhlý křik,
kouř ohňů je již cílit s polí, –
jak barvu šedou v kraj by střík’.
Je vlhké země cítit zápach,
a hnijícího listí dech,
ku lesům vrány táhnou v tlupách,
jak černý vzduchem šedým šleh.
A jeřabin již rdí se plody
kol propadalých v mlhy cest,
již tmí se – ze vsi světel body
skrz mlhu žluté zříti jest.