V kraj svého dětství jsem přišel,
abych se těšiti moh’,
za dnů těch mladosti dávných
čím kdysi těšil se hoch.
Stejné vše bylo, kraj stejný,
v paměti mé jak byl živ,
a přece jiné teď všecko,
jiné než bývalo dřív.
U cesty v stínu dvou stromů
ještě stál dřevěný kříž,
na kříži Kristus tam hlavu
jak by jen klonil teď níž.