Podivná píseň v srdci zní,
teskná tak, jako vzdech lesů,
jako když léto zhasíná
ve smutku vřesů.
Jako sten větru na podzim,
večerních zvonů jak lkání,
jako dvou srdcí loučení
na neshledání.
V šumění stromů prořidlých,
mlhou, když slunce mdle svítí,
slýchals ji, píseň přesmutnou,
v srdci teď zní ti.