Ve bráně podkovy zvoní,
slyš, troubí postilion,
večerem v oknech se stmívá,
na věži houpá se zvon.
Na rynku u sochy světce
umlk už hovor a smích,
posledním odleskem slunce
v oknech den zhasl a ztich.
V záhonech zahrádek voní
opojně večerem květ;
poklidno, ticho je v srdcích,
daleko, daleko svět.