Skip to content
1872–1937

OBLAKA.

Karel Babánek

Na plující hledíš oblaka, a někdy se lodím podobají, na lodích těch bílých navždycky sny mladosti odplouvají.

A smutně jen hledíš za nimi v tesklivém usmívání: Ó plujte a plujte, sbohem už, na nikdy neshledání!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
OBLAKA. · Karel Babánek · Poetry Cove