V tmách strnulých, v hvězd bílých záchvěvech
jde v zamlčení v rytmu oddechů
Noc s plání Věcnosti, klid zašlého
svém majíc na čele, jde s Tajemstvím.
Ve parách výdechů jsou rozteklé,
v šeď zapadlé již křivky obzoru.
V hmot černém slití kraj je zmrtvený
se strnulými světly oken vsí.
A prsty jemnými Noc sbírajíc
stišené tóny, rozstříknuté, jde
v tmách strnulých, v hvězd bílých záchvěvech
a s klidem zašlého jde, s Tajemstvím.