Je dílo neskončeno, nedosněn je sen
a nechce čekat se, až noc se změní v den.
A vše už bylo tu a vše se vrací znova –
čas vším už pohrdnout, odejít beze slova.
Až k tobě vtíravě zní hlasy lidské vřavy,
a život holá poušť a jako žalář tmavý.
V svém klíně nový klam a hořké dary chová
den každý znovu zas a každá chvíle nová.
Neváhej, vteřina, hle, prchá za vteřinou,
slyš křik těch vítězný, kdo brodili se špínou,
neb jejich tento svět, jim štědře země rodí,
a těžké kořisti jsou pirátské jich lodi.