Ze světa domů se navrátíš,
sterými pouty byť spiata,
a láska, ta, kterou pohrdlas,
bude ti svatá.
Láska, jež prýští ze srdce
vody jak pramen živý,
a vrátíš se, jako se v zajetí
pták vrací zimomřivý.
Pod střechou domova, domova,
nyní i v každý čas,
jak děcku bude ti, když všecko odpuštěno
a vše je dobře zas.