Mě dětstvím provázela,
minulý dávno čas –
v dny zašlé ještě vábí
ze staré doby hlas.
Nad radostí i smutkem
tak mnohý bděla den,
a dítě ještě v tichý
mě skolébala sen.
A odešla snad na vždy –
já opuštěný sám,
ty písni roztesknělá,
pro tebe nyní lkám.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Národní píseň. (IV.) · Karel Babánek · Poetry Cove