Má duše na kříži je muky přibitá,
a z očí strhaných nemohou vytříti
rozpjaté ruce hřeby probité
ni jednu slzu, která pálí v zrak.
A kolem tma – nad hlavou těžký, černý mrak,
a nikdo nejde, nikde světel lesk...
pod křížem zsinalá se Úzkost plíží jen – –
má duše na kříži se chvěje muk.
A nikdo, nikdo zde, kdo proklál by jí bok,
sňal s kříže, uložil ve zapomnění hrob...