V klid mrtvý stopený je prázdný dvůr.
Po dvoře v hasnoucích je na zdi paprscích
klid všední rozlitý.
Vzkřik náhle z přízemí vzduch projel – temný zvuk
v klid dvora zalehl – jak v dlažbu těla pád –
tak smutně příšerný.
Tam leží – zbarveno je krví dláždění,
a nad ní zlekaných tu stojí lidí pár
s úzkostí ve tvářích.
V klid mrtvý stopený je prázdný dvůr,
v klid hrobu po pohřbu, když zhltil oběť svou
a všickni odešli.
Zřím dolů – lačný netvor jak dvůr vlhký zeje. –
Mým očím mrtvola té ženy zjevuje se
na dlažbě krvavé.