Pohádkové oči měla,
hebký vlas –
Na rtech úsměv dovádivý,
sladký hlas.
Máj byl, večer, neznámý ji
zlákal zpěv –
Roztouženou zažeh její
mladou krev.
Za písní tou rozběhla se –
V měsíce
světle snivém květy stály
mlčíce.
Naslouchala písni, krev ji
bila v skráň –
Oči vlhly, k srdci tiskla
drobnou dlaň.
Sladký zmatek v duši měla
v srdci stesk –
V roztoužených očích měla
vlhký lesk.